Blížil se opět Den české státnosti, jehož hlavním hrdinou je sv. Václav. Proto jsme se s dětmi rozhodli znovu podívat, kde a jak probíhala jeho školní léta. Uplatnění informací se nabízelo i pro nastávající projektový den o sv. Václavu.

Po obvyklé cestě autobusem nás zase čekal výšlap na Budeč. Přes hlášky o tom, jak je bolí nohy, nakonec všechny děti převýšení zdolaly.

Během chvilky z nich byli obyvatelé středověké vesnice díky symbolickému oděvu z plátěného přehozu staženého šňůrou přes pás. A středověké dopoledne mohlo začít.

Jednu skupinu středověkých vesničanů vedl kněz Učen např. k umění držet rydlo a psát s ním na voskovou tabulku nebo rozeznat tvary některých písmen středověkého písma. Kněžna Ludmila učila vesničany vyrábět jednoduché oděvní doplňky, informovala děti ukázkami na mapě, která území tehdy ovládali Přemyslovci. Doubrava své vesničany seznámila s činnostmi středověkých žen např. mletí obilí na žernovu, pečení středověkého chleba, zpracování příze a s činnostmi středověkých mužů, kteří se zabývali především lovem, zacházením se zbraněmi a ochranou svých blízkých.

Ve středověku člověku velmi vyhládne a jídlo je největší vzácností. To se záhy jednoznačně potvrdilo. Svačiny mizely o sto šest. Posíleni jídlem a potěšeni zakoupenými suvenýry jsme se skutáleli z kopce a autobus nás převezl do Středokluk.

Odnesli jsme si krásně pozdně letní zážitky z magického místa naší nejstarší zachovalé stavby v Čechách. Rádi se tam znovu vrátíme.

.

.

Iva Farová a Emil Červený

fotky i ve fotogalerii – klikni zde